• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Když už mluvíme o chybách, nezapomeňte na časový odhad. Většina turistů počítá rychlost pět kilometrů za hodinu, ale v Jeseníkách to kvůli převýšení a kamenitým cestám neplatí. Na desetikilometrový okruh s převýšením kolem osmi set metrů si vyhraďte klidně sedm hodin. Rozhodně se nevyplácí startovat pozdě odpoledne, protože ve vyšších polohách se rychle stmívá a teplota prudce klesá. Pokud tedy nechcete bloudit za tmy, vyrazte ráno.

Jeseníky nabízejí více než jen Praděd a přeplněné hřebenovky. Pokud chcete o víkendu zažít opravdovou horskou atmosféru, vydejte se mimo hlavní trasy. Začněte třeba z Karlovy Studánky, odkud vede nenápadná cesta k prameni Bílé Opavy. Počítejte s tím, úLožNé Prostory V MaléM Bytě že terén je kamenitý a místy exponovaný – rozhodně nepatří k nejjednodušším. Typickou chybou je podcenit převýšení a vyrazit v teniskách. Pevná obuv s dobrým vzorkem je základ.

If you cherished this article and you also would like to collect more info about http://Sorapedia.Plaentxia.eus/index.php/Co_rozhoduje_O_tom,_který_batoh_Vám_vydrží_roky? nicely visit the internet site. Typickou chybou je také balení velkých tub mastí a gelů. Zkuste si z každé tuby odlít malé množství do označené mini dózy nebo použijte sáčky, které běžně dostanete v lékárně. Tím ušetříte desítky gramů. U prášků na bolest platí, že je můžete vyjmout z blistru a dát barvy stěn do obýváku malé krabičky, ale vždy si k nim napište název a dávkování. Bez toho byste v případě nevolnosti nevěděli, co vlastně užíváte.

Plánování delší túry není jen o mapách a jídle. I když je trasa dobře značená a počasí vypadá příznivě, tělo může kdykoli překvapit. Základní lékárnička z obchodu na jedno odpoledne obvykle stačí, ale na několikadenní přechod hor nebo dlouhé pěší putování se musí doplnit. Bez správné výbavy se i malá odřenina může změnit v problém, který zkrátí celou cestu.

Nejdřív si změřte nohu večer, když je přirozeně nejvíce unavená a mírně nateklá. Většina žen nosí menší velikost, než je skutečná délka chodidla, protože se bojí, že velká bota „plave". Ve skutečnosti vám příliš krátká bota způsobí tlak na palec a špičku, což vede k zánětu šlach a otlakům na nártu. Nechte v botě před špičkou alespoň jeden centimetr rezervy, a to i u zimních modelů, kde potřebujete prostor pro silnější ponožku. Zkuste si botu vždy s ponožkou, ve které budete chodit, ne s bavlněnou stélkou z obchodu.

Jak si pomoci, když už nevíte, kudy dál Když se ocitnete v husté mlze a nemůžete najít cestu zpět, je čas zvážit improvizovaný bivak. Najděte si chráněné místo, ideálně pod převisem, za balvanem nebo u hustého smrku. Postavte si přístřešek z izolační fólie, kterou máte v batohu, nebo si lehněte na suchou hromadu listí a chvojí. Hlavní je udržet teplo a sucho, protože podchlazení přichází rychle, zejména při vlhkosti a větru. Pokud máte s sebou jídlo, snězte něco teplého a kalorického. Nezapomeňte na pití – dehydratace zhoršuje úsudek.

Nejdůležitější je tuhost a správný pohyb nohy Další častá chyba je byt v panelákuýběr příliš měkké obuvi. Lehké tenisky na běhání nebo městské sneakersy nevydrží nárazy na kamenité stezce, nemají dostatečnou oporu v nártu ani v kotníku. Vaše noha se v nich přetáčí a kotník se rychle unaví. Naopak příliš tuhá bota omezuje přirozený pohyb kloubu, což způsobuje puchýře na patě a na kotníku. Ideální je najít rovnováhu: bota by měla být pevná v patě, ale v oblasti prstů a nártu by se měla ohybat podle pohybu nohy. Vyzkoušejte ohyb boty v ruce i na noze, měla by jít prohnout v místě, kde se noha přirozeně láme, ale ne v patě.

Největší past: spoléhat na mobilní signál a značení Mnozí vyrazí na túru s tím, že jim navigace ukáže cestu. Jenže v hlubokých údolích a pod hustým lesním zápojem se GPS často ztratí. Stejně tak se vyhněte spoléhání na to, že značky jsou všude – po zimě bývají některé pruhy setřelé nebo zcela chybí. Před odchodem si proto vytiskněte mapu nebo si stáhněte offline podklady do telefonu. Dobré je také říct někomu z domova, kudy půjdete a kdy plánujete návrat.

Častou chybou je pokračovat v chůzi naslepo. Lidé mají tendenci jít stále dolů s domněním, že dojdou do civilizace, ale v členitém terénu vás to může dovést k srázu, k řece nebo do nepřehledného lesa. Pokud musíte jít, držte se vrstevnic a zvolte bezpečnější cestu, i když je delší. Nikdy nezkoušejte zkratky neznámým terénem. Pravidelně kontrolujte mapu a kompas, ale pokud jste ztratili orientaci úplně, raději se vraťte po vlastních stopách, dokud je ještě vidíte ve sněhu nebo v blátě.

Mlha v horách dokáže během pár minut změnit jasný den v neprůhlednou bílou stěnu. Najednou nevidíte na dvacet metrů, stezka mizí a orientace podle terénu selhává. První a nejdůležitější krok je zachovat klid. Panika vede k ukvapeným rozhodnutím, která situaci jen zhorší. Zastavte se, zhodnoťte, co máte k dispozici – mapu, kompas, mobilní telefon, čelovku, jídlo a vodu. Pokud máte teplé oblečení a dostatek tekutin, máte čas promyslet další postup.