• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Mnoho lidí si myslí, že k pozorování oblohy potřebují hned astronomický dalekohled. Přitom obyčejný binokulár, který se vám doma povaluje k výletům, je pro začátek zcela dostačující. Jeho široké zorné pole vám umožní vidět najednou velkou část oblohy, takže se v ní snáze zorientujete. Navíc je okamžitě připravený k použití, stačí ho vzít na balkon, na zahradu nebo k oknu. V tomto článku se dozvíte, co konkrétně můžete pozorovat, na co si dát pozor a jaké chyby při tom nejčastěji děláme.

Jak si nezničit adaptaci vlastníma rukama Nejčastější chybou je použití čelovky nebo mobilu bílým světlem. Stačí pár sekund a vaše oči se vrátí na začátek. Adaptace totiž neprobíhá lineárně – jeden záblesk jasného světla znamená, že proces začíná znovu od nuly. Pokud si musíte svítit, používejte červené světlo, které tyčinky tolik neovlivní. Ideální je čelovka s červeným filtrem, ale postačí i červený celofán přes klasickou čelovku. Důležité je také nastavit si vše potřebné – mapu, dalekohled, poznámky – ještě za světla, abyste v noci nemuseli tápat.

Typickou chybou při pozorování oblohy je očekávání, že by měla být modrá vždy. Ve skutečnosti je modrá barva viditelná pouze za předpokladu, že slunce svítí pod určitým úhlem a atmosféra je relativně suchá. Při vysoké vlhkosti nebo po dešti se objevují bělavé pásy. Pokud chcete na vlastní oči vidět rozdíl, zkuste pozorovat oblohu po bouřce, kdy je vzduch čistý — modrá je pak sytější a tmavší. Naopak v průmyslových oblastech s větším znečištěním je obloha často mdlá.

Základním předpokladem je absolutní tma. To znamená vzdálit se od měst a obcí, ideálně desítky kilometrů. Světelné znečištění je nejčastější příčinou, proč je galaxie na fotce bledá a bez kontrastu. Předem si ověřte fázi měsíce – nejvhodnější je novoluní, kdy měsíc neruší slabé hvězdy. Vyhněte se také nocím, kdy je měsíc v úplňku, protože jeho světlo přebije i ty nejjasnější části Mléčné dráhy.

Základní pomůckou pro srovnání je stupnice magnitud. Čím nižší číslo, tím jasnější objekt. Měsíc v úplňku dosahuje asi –12,7 magnitudy, zatímco nejjasnější hvězda oblohy, Sirius, má –1,46. Mezi nimi je propast přibližně 11 magnitud, což znamená, že Měsíc je asi 25 000krát jasnější než Sirius. Abychom si to mohli ověřit, stačí jednoduchý trik: vyfoťte Měsíc a hvězdy stejným objektivem se stejným expozičním časem. Na snímku s krátkou expozicí uvidíte jen Měsíc a hvězdy zmizí. S delší expozicí se hvězdy objeví, ale Měsíc bude přeexponovaný.

Pokud si chcete tento jev ověřit sami, zkuste následující pokus. Potřebujete průhlednou sklenici, vodu, trochu mléka a baterku. Sklenici naplňte vodou a přidejte pár kapek mléka, aby se voda lehce zakalila. V temné místnosti posviťte baterkou na sklenici zboku. Uvidíte, že se světlo v zakalené vodě rozptýlí a bude mít namodralý nádech. Čím více mléka přidáte, tím více se změní barva rozptýleného světla. Tento pokus názorně ukazuje, jak atmosféra rozptyluje sluneční světlo.

Dvojhvězdy jsou ideálním tréninkem pro rozlišení jemných detailů. Například Albireo v souhvězdí Labutě nabízí krásný barevný kontrast – jedna složka je zlatá, druhá modrá. Podobně Mizar a Alcor ve Velké medvědici jsou snadno rozlišitelné i pouhým okem, ale dalekohledem uvidíte, že Mizar je sám dvojhvězdou. Tyto objekty jsou tak jasné, že měsíční svit je nijak neovlivní.

Nejdůležitější je ostré zaostření. Autofocus v noci selhává, takže přepněte na manuální režim. Najděte si nejjasnější hvězdu a pomocí živého náhledu zaostřete tak, aby byla co nejmenší. Poté už nehýbejte zaostřovacím kroužkem. Mnoho fotografů dělá chybu, že zaostří na nekonečno, ale to často vede k mírnému rozostření. Nastavte si proto zaostření na hvězdu a ihned poté pořiďte zkušební snímek. Pokud jsou hvězdy ostré, můžete začít fotit.

Pozor také na zdroje světla mimo vaši přímou kontrolu. Reflexní prvky na oblečení, více čtěte zde bílé stránky v atlasu nebo dokonce světlá termoska mohou odrážet světlo z okolí a rušit adaptaci. Zkuste si sednout tak, abyste měli zády k případným světelným zdrojům, a pokud pozorujete s někým, domluvte se, že si budete šeptat a vyhnete se náhlým pohybům s baterkou. Často pomáhá i zakrytí dalekohledu nebo hledáčku tmavou látkou, aby se do oka nedostávalo rozptýlené světlo z okolí.

Pokud si chcete zapamatovat podstatu jevu, vžijte se do role pozorovatele: díváte se na nebe, které není osvětlené přímo, ale rozptýleným světlem. Čím vyšší je slunce, tím více modrého světla se k vám dostane. Čím nižší, tím více červené. To je celé kouzlo. Příště, když uvidíte modrou oblohu, vzpomeňte si, že je to vlastně optický klam způsobený tím, jak světlo interaguje s vzduchem. A pokud budete chtít někomu vysvětlit, proč je obloha modrá, jednoduše řekněte: světlo se rozptyluje a modrá má nejkratší vlnovou délku.

Should you have virtually any questions relating to wherever as well as how to employ odkaz zde, you'll be able to call us from our own page.