6 zásad péče o psí a kočičí zuby, které zvládne každý
페이지 정보

본문
Péče o zuby není jen o samotném čištění — je to součást celkové hygieny a zdravého životního stylu. Kvalitní strava, dostatek pohybu a vhodné hračky snižují riziko vzniku zubních problémů. Každý majitel si může osvojit základní techniky a díky nim ušetřit zvířeti nepříjemné zážitky i sám sobě finance za nákladné veterinární zákroky. Začněte dnes, klidně jen jednou jemnou masáží dásní. Váš pes nebo kočka vám poděkují zdravým úsměvem a vy se vyhnete zbytečným komplikacím.
Jak vybrat správný kartáček a pastu a zvyknout zvíře na čištění Nejdůležitější je používat pomůcky určené přímo pro zvířata. Lidská zubní pasta obsahuje fluor a pěnicí látky, které jsou rady pro rekonstrukci psy a kočky nevhodné. Zubní kartáček pro lidi má tvrdé štětiny a špatně se dostane do těžko přístupných míst. Pro kočky a malé psy volte prstový kartáček nebo malý kartáček s měkkými štětinami, které šetří dásně. s kartáčkem, nechte zvíře očichat pastu a olíznout si ji z prstu. Postupně mu zvedejte pysky a jemně masírujte zuby prstem. Až si zvykne, přejděte na kartáček. Ideální je čistit zuby každý den, ale pokud to nejde, snažte se alespoň třikrát týdně.
Dlouhosrstá kočka je pastva pro oči, dokud se její srst nezačne plést do chuchvalců. Pravidelné kartáčování není jen kosmetická záležitost, ale základ zdraví. Zanedbaná srst se zacuchává, tvoří se v ní plstnaté rohože, které táhnou kůži a způsobují bolest. Kočka se pak olizuje méně, nebo naopak více, a do žaludku se jí dostává nadměrné množství chlupů. Správná péče přitom nezabere mnoho času, pokud víte, jak na to.
Základní chybou je volat na štěně, když už je ve „psí hlavě" – tedy když už si všimlo druhého psa, ztuhlo nebo začalo táhnout. V tu chvíli už jste prohráli. Přivolání musí zaznít dříúložné prostory v malém bytě, než pes vůbec zaregistruje, že se něco děje. Proto si hlídejte okolí a jakmile zahlédnete psa na horizontu, okamžitě štěně odvolejte, i když je ještě klidné. Tím učíte, že přivolání znamená „pojď ke mně, protože se děje něco super" – a ne „pojď, protože se něco děje a já tě budu omezovat".
Samotné čištění provádějte krouživými pohyby od dásně směrem ven. U psů se zaměřte především na vnější stranu zubů, protože vnitřní stranu si z velké části čistí jazykem. U koček buďte opatrnější — mají citlivější dásně a často nesnášejí zásah do tlamy. Nikdy nepoužívejte sílu. Pokud zvíře začne být nervózní, přestaňte a zkuste to později. Pravidelný krátký trénink je efektivnější než jednou za měsíc dlouhá procedura, která skončí stresem.
Nezapomínejte na pravidelné kontroly u veterináře. Ten posoudí stav chrupu a v případě potřeby doporučí profesionální odstranění zubního kamene. Tento zákrok se provádí v anestezii a není vhodné ho odkládat, pokud už je kámen viditelný. Mezi návštěvami sledujte varovné signály: zarudlé dásně, krvácení při čištění, ztrátu chuti k jídlu nebo časté tlapání u tlamy. Pokud si všimnete některého z příznaků, neváhejte vyhledat pomoc. Zanedbaný chrup může vést až ke ztrátě zubů, která zvířeti způsobí bolest a komplikace při příjmu potravy.
Častou chybou je kartáčovat jen vrchní vrstvu srsti. Podsada, která je hustá a jemná, se zamotává nejrychleji. Proto hřeben zasouvejte až ke kůži a jemným pohybem srst nadzvedáte. U koček s extrémně hustou podsadou pomáhá rozdělit srst na pramínky a česat je po jednom. Pokud se vám to zdá zdlouhavé, zkuste kočce vymezit „česací" místo a spojte to s pamlskem. Kočka si tak vytvoří pozitivní asociaci a bude u toho v klidu.
Nikdy nezačínejte česat zplihlé chuchvalce přímo od kořínků. To kočku bolí a způsobí to odpor k celé proceduře. Pokud narazíte na zacuchané místo, jemně ho prsty rozdělte na menší části a pročesejte od konečků směrem ke kůži. Na husté rohože použijte nůžky s tupým koncem, ale pozor: nůžky musí mířit rovnoběžně s kůží, nikdy ne kolmo, abyste ji neporanili. Raději srst zastřihněte o kousek výš, než abyste riskovali říznutí.
Nejčastější chyba je kombinovat přípravky, které se vzájemně ruší, nebo naopak zesilují. Některé obojky obsahují látky, které jsou toxické pro kočky, takže pokud máte doma kočku i psa, nasazujte obojek psovi až poté, co kočka není v místnosti. A ještě jedna věc: pokud zvíře plave nebo ho často koupete, účinnost obojku i kapek se snižuje. V takovém případě je nutné zkrátit interval mezi aplikacemi, ale nikdy ne bez porady s veterinářem.
Pozor na to, jak obojek a kapky aplikujete. Kapky patří vždy na kůži, ne na srst, a to na místo, kam si zvíře nedosáhne – mezi lopatky. Obojek pak musí být dostatečně volný, abyste pod něj vložili dva prsty. Pokud ho utáhnete, způsobí podráždění kůže. Pokud ho nasadíte příliš volně, nebude účinný. Po aplikaci kapek počkejte alespoň 24 hodin, než nasadíte obojek, aby se přípravek mohl vstřebat.
Jak vybrat správný kartáček a pastu a zvyknout zvíře na čištění Nejdůležitější je používat pomůcky určené přímo pro zvířata. Lidská zubní pasta obsahuje fluor a pěnicí látky, které jsou rady pro rekonstrukci psy a kočky nevhodné. Zubní kartáček pro lidi má tvrdé štětiny a špatně se dostane do těžko přístupných míst. Pro kočky a malé psy volte prstový kartáček nebo malý kartáček s měkkými štětinami, které šetří dásně. s kartáčkem, nechte zvíře očichat pastu a olíznout si ji z prstu. Postupně mu zvedejte pysky a jemně masírujte zuby prstem. Až si zvykne, přejděte na kartáček. Ideální je čistit zuby každý den, ale pokud to nejde, snažte se alespoň třikrát týdně.
Dlouhosrstá kočka je pastva pro oči, dokud se její srst nezačne plést do chuchvalců. Pravidelné kartáčování není jen kosmetická záležitost, ale základ zdraví. Zanedbaná srst se zacuchává, tvoří se v ní plstnaté rohože, které táhnou kůži a způsobují bolest. Kočka se pak olizuje méně, nebo naopak více, a do žaludku se jí dostává nadměrné množství chlupů. Správná péče přitom nezabere mnoho času, pokud víte, jak na to.
Základní chybou je volat na štěně, když už je ve „psí hlavě" – tedy když už si všimlo druhého psa, ztuhlo nebo začalo táhnout. V tu chvíli už jste prohráli. Přivolání musí zaznít dříúložné prostory v malém bytě, než pes vůbec zaregistruje, že se něco děje. Proto si hlídejte okolí a jakmile zahlédnete psa na horizontu, okamžitě štěně odvolejte, i když je ještě klidné. Tím učíte, že přivolání znamená „pojď ke mně, protože se děje něco super" – a ne „pojď, protože se něco děje a já tě budu omezovat".
Samotné čištění provádějte krouživými pohyby od dásně směrem ven. U psů se zaměřte především na vnější stranu zubů, protože vnitřní stranu si z velké části čistí jazykem. U koček buďte opatrnější — mají citlivější dásně a často nesnášejí zásah do tlamy. Nikdy nepoužívejte sílu. Pokud zvíře začne být nervózní, přestaňte a zkuste to později. Pravidelný krátký trénink je efektivnější než jednou za měsíc dlouhá procedura, která skončí stresem.
Nezapomínejte na pravidelné kontroly u veterináře. Ten posoudí stav chrupu a v případě potřeby doporučí profesionální odstranění zubního kamene. Tento zákrok se provádí v anestezii a není vhodné ho odkládat, pokud už je kámen viditelný. Mezi návštěvami sledujte varovné signály: zarudlé dásně, krvácení při čištění, ztrátu chuti k jídlu nebo časté tlapání u tlamy. Pokud si všimnete některého z příznaků, neváhejte vyhledat pomoc. Zanedbaný chrup může vést až ke ztrátě zubů, která zvířeti způsobí bolest a komplikace při příjmu potravy.
Častou chybou je kartáčovat jen vrchní vrstvu srsti. Podsada, která je hustá a jemná, se zamotává nejrychleji. Proto hřeben zasouvejte až ke kůži a jemným pohybem srst nadzvedáte. U koček s extrémně hustou podsadou pomáhá rozdělit srst na pramínky a česat je po jednom. Pokud se vám to zdá zdlouhavé, zkuste kočce vymezit „česací" místo a spojte to s pamlskem. Kočka si tak vytvoří pozitivní asociaci a bude u toho v klidu.
Nikdy nezačínejte česat zplihlé chuchvalce přímo od kořínků. To kočku bolí a způsobí to odpor k celé proceduře. Pokud narazíte na zacuchané místo, jemně ho prsty rozdělte na menší části a pročesejte od konečků směrem ke kůži. Na husté rohože použijte nůžky s tupým koncem, ale pozor: nůžky musí mířit rovnoběžně s kůží, nikdy ne kolmo, abyste ji neporanili. Raději srst zastřihněte o kousek výš, než abyste riskovali říznutí.
Nejčastější chyba je kombinovat přípravky, které se vzájemně ruší, nebo naopak zesilují. Některé obojky obsahují látky, které jsou toxické pro kočky, takže pokud máte doma kočku i psa, nasazujte obojek psovi až poté, co kočka není v místnosti. A ještě jedna věc: pokud zvíře plave nebo ho často koupete, účinnost obojku i kapek se snižuje. V takovém případě je nutné zkrátit interval mezi aplikacemi, ale nikdy ne bez porady s veterinářem.
Pozor na to, jak obojek a kapky aplikujete. Kapky patří vždy na kůži, ne na srst, a to na místo, kam si zvíře nedosáhne – mezi lopatky. Obojek pak musí být dostatečně volný, abyste pod něj vložili dva prsty. Pokud ho utáhnete, způsobí podráždění kůže. Pokud ho nasadíte příliš volně, nebude účinný. Po aplikaci kapek počkejte alespoň 24 hodin, než nasadíte obojek, aby se přípravek mohl vstřebat.
- 이전글Kdy se elektrické bidetové prkénko vyplatí i v pronajatém bytě? 26.08.22
- 다음글비아그라 가짜 제품을 의심해야 할 대표적인 특징 26.08.22
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.