• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Další fází našeho pátrání byla možnost, jak zařídit malý obývací pokoj začlenit pohovku do kuchyňského prostoru. V malé garsonce totiž často jediné okno patří právě kuchyni a obývák s ložnicí existují v jednom. Klasická sedačka zabere místo, ale takzvaný sofa bed dokáže být přes den pohodlným posezením u ranní kávy a večer se promění v ložnici. Narazili jsme na model s velvet upholstery, který se stal dominantou místnosti. Sametový povrch je nečekaně praktický. Skvrny od kečupu se dají vyčistit vlhkým hadříkem a materiál nepáchne po jídle, což je v kuchyni klíčové. Když jsme vybírali barvu, sáhli jsme po tmavě modré. Nejen že schovává nečistoty, ale opticky místnost rozděluje a dodává kuchyňskému koutu na útulnosti. Tenhle kus už není jen nábytek, je to aktivní hráč v každodenním rituálu skládání a rozkládá

Jedním z nejčastějších omylů je, že ergonomie končí u dřezu a sporáku. Ve skutečnosti pokračuje u stolu, u kterého jíte. Pokud máte malý jídelní stůl, na který se musíte krčit nebo naopak natahovat, vaše páteř to odnese. A stejně tak i váš spánek. V týdenním provozu, kdy po večeři usedáte k televizi, se kvalitní opora zad stává nutností. Když jsem řešila rekonstrukci, rozhodla jsem se do kuchyňského koutu umístit místo klasické židle pohodlnou lenošku. Zabrala sice víc místa, ale komfort při nedělních obědech se nedá srovnat. Důležité je, aby výška sedáku odpovídala výšce stolu. Mezi sedákem a deskou by mělo být 25 až 30 centimetrů. Příliš nízká lenoška v kombinaci s vysokým stolem způsobí, že budete jíst s hlavou skloněnou k talíři, což po dvaceti minutách bolí š