• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

V jednom z mých projektů majitelka bytu trvala na tom, že chce pohovku s kovovými nožkami, aby pod ní mohla volně vysávat. Jenže kov na dřevěné podlaze dělá rýhy. Vyřešili jsme to nalepením plstěných samolepek na každou nožičku. Malý detail, ale zachránil podlahu. A pokud se rozhodnete pro variantu s click-clack mechanismem, počítejte s tím, že pohovka musí stát alespoň 10 centimetrů od stěny, aby se opěrák mohl volně sklopit. Mnoho lidí to podcení a pak zjistí, že se jim pohovka nevejde do výklenku pod oknem. Měřte, měřte a ještě jednou měřte. Vezměte si metr do showroomu a klidně si lehněte na vystavený kus v obchodě. Prodavači jsou na to zvyklí a lepší než řešit reklamaci d

V bytech s otevřeným prostorem často chybí oddělení zóny na spaní od obývací. Tady jsou dekorativní polštáře nenahraditelné. Rozložte tři různé velikosti na roh sedačky a opticky vytvoříte úkryt, koutek. Funguje to i obráceně. Pokud máte dlouhou a nízkou sedací soupravu, která připomíná nekonečný pás, rozbijte ji polštáři. Dejte dva velké na jeden konec a jeden malý doprostřed. Vznikne iluze dvou samostatných křesel. Tento trik jsem použila u kamarádky v garsonce, kde měla jen jednu pohovku. Když přišla návštěva, posunula polštáře a každý měl své místo. Žádná tlačenice. Prostě jen decentní předěly z text

A poslední rada z praxe. Pokud máte v bytě rozkládací gauč s pěnovou matrací, který se denně používá jako lůžko, nekupujte příliš mnoho polštářů. Stačí dva. Jeden na spaní pod hlavu a druhý dekorativní, který dáte na postel až po ustlání. Jinak budete každé ráno přemýšlet, kam s nimi, a večer je zase hledat. Znám to z vlastní zkušenosti. Koupila jsem jich kdysi pět a skončily na skříni, kde chytaly prach. Teď mám jen tři – jeden velký, který slouží jako opěrka zad při sledování filmů, a dva malé, které přehodím na křeslo. A přesně takhle jednoduše fungují dekorativní polštáře v praxi. Dělají parádu, ale nesmí vám překá