• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Zásadní chybou bývá, že rodiče zapomínají na úložné prostory. My jsme zpočátku koupili jen skříň a postel. Po měsíci leželo oblečení na židli, povlečení v koši u dveří a zimní bundy v předsíni. Pak jsme objevili postel s úložným prostorem. Pod matrací jsou tři šuplíky na kolečkách. Do jednoho dávám pyžama a ponožky, do druhého ložní prádlo a třetí slouží jako zásobárna dětských knížek. Tento kus nábytku nám ušetřil místo na další komodu. A hlavně už netaháme povlečení z ložnice na druhé straně bytu. V malém pokoji je každý šuplík vítězst

Nechtěli jsme klasickou patrovou postel, protože strop byl moc nízký a syn se bál výšek. Místo toho jsme pořídili sofa bed, který přes den slouží jako pohovka na čtení a večer se rozloží na spaní. Zásadní bylo najít model s kvalitním spaním. Sáhli jsme po variantě s 16 cm foam mattress na slatted frame. Dlouho jsem zkoumal, jestli pěnová matrace není moc měkká pro dětskou páteř. Nakonec jsme vybrali tu s hustotou 35 kg na metr krychlový. Dítě na ní spí už druhým rokem a nikdy si nestěžovalo. A když přijedou kamarádi na přespávačku, stačí prostě rozložit a máme dvě lůžka. To je kouzlo promyšleného kids room desi

Když jsme se stěhovali do dvoupokojového bytu o padesáti metrech, myslela jsem si, že barvy jsou to poslední, co musíme řešit. Omyl. Právě domácí paleta barev rozhodla o tom, jestli se v prostoru budeme dusit, nebo se nám uleví. První rok jsme malovali všechno bílé. Bylo to sterilní a pořád studené, i když topení jelo na plný výkon. Teprve když jsem do obýváku přidala tlumenou okrovou na jednu stěnu, místnost jakoby dýchala. A právě u malých dispozic se ukazuje, že správně zvolený odstín dokáže opticky posunout stěny, aniž byste bourali pří