• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Druhý častý omyl je přelití. Bylinky v samozavlažovacím truhlíku nepotřebují neustále mokrý substrát – potřebují ho vlhký. Sledujte ukazatel hladiny a doplňujte vodu teprve tehdy, když klesne na minimum. U bylinek, jako je tymián, rozmarýn nebo šalvěj, počkejte ještě o den déle, protože tyto středomořské druhy snášejí vyschnutí lépe než přemokření. Naopak bazalka, máta nebo petržel ocení stálou vlhkost, takže u nich hladinu udržujte spíše vyšší.

Typickou pastí, do které zahrádkáři spadnou, je ponechání máty na jednom místě bez jakéhokoli ohraničení a bez kontroly. Pak se nestačí divit, když se objeví v jahodách, pod rybízem i uprostřed trávníku. Stejně tak je chyba snažit se mátu zničit chemickými postřiky. Máta je rezistentní a chemie navíc poškodí okolní rostliny. Nejspolehlivější je kombinace fyzické bariéry, pravidelného čištění a řezu. Pokud toto všechno dodržíte, budete mít mátu pod kontrolou a přitom se z ní budete moci těšit po celou sezónu.

Jak poznat, že bylinky potřebují živiny Bylinky na záhonu většinou nepotřebují přihnojování vůbec, pokud je půda před výsadbou obohacená kompostem. Stačí jim jednou za rok dodat tenkou vrstvu vyzrálého kompostu nebo listovky, kterou zapracujete do povrchu kolem rostlin. Pozor na čerstvý hnůj – ten spálí kořeny a způsobí deformace listů. Pokud si všimnete, že rostliny zpomalují růst, listy jsou světle zelené nebo žloutnou, může jít o nedostatek dusíku. V takovém případě použijte kopřivovou jíchu zředěnou vodou v poměru 1:10 a zalijte jí rostliny ke kořenům.

Levandule v nádobách je vděčná rostlina, ale jen do chvíle, než jí začnete nevědomky ubližovat. Nejčastější problém není nedostatek hnojiva ani špatný řez, ale přemokření. Většina pěstitelů použije běžný zahradnický substrát, který drží vodu jako houba. Kořeny levandule pak hnijí, listy žloutnou a rostlina během pár týdnů odumře.

Typickou chybou je přesazování do květináče bez odtoku. Voda pak stojí u kořenů, což rozmarýn po přesazení nesnese. Stejně tak se vyvarujte hnojení v prvních šesti týdnech – čerstvý substrát má dostatek živin. Pokud se objeví žloutnutí spodních listů, znamená to přemokření; omezte zalévání a zkontrolujte, zda voda z květináče odtéká. Správně přesazený rozmarýn se během měsíce chytí a začne růst, aniž byste přišli o jediný kořen.

Další častý omyl spočívá v hnojení rostlin během sucha. Pokud je substrát příliš suchý, kořeny nemohou přijímat živiny, a hnojivo se může koncentrovat a poškodit je. Před každým hnojením proto bylinky nejprve zalijte čistou vodou a počkejte alespoň hodinu. Teprve poté aplikujte živný roztok. Stejně tak se vyhněte hnojení v horkém poledni, kdy je rostlina ve stresu z vysoké teploty. Ideální je ráno nebo podvečer, kdy je rostlina schopná efektivně využít dodané látky.

Zapomněli jste na zimní ochranu? Levandule v květináči to nepřežije Druhý častý omyl se týká zimování. Levandule vysazená v záhonu snese mráz bez problémů, ale v nádobě jsou kořeny vystavené mrazu ze všech stran. Pokud necháte květináč venku bez ochrany, kořenový bal promrzne a rostlina na jaře nevyraší. Před prvními mrazy obalte nádobu bublinkovou fólií nebo jutou a postavte ji na polystyrenovou desku. Zároveň omezte zálivku – půda nesmí být úplně mokrá, ale ani vyschlá na kost.

Typickou chybou je hnojení bylinek univerzálním hnojivem na pokojové rostliny nebo na trávník. Taková hnojiva mají vysoký podíl dusíku, který podporuje růst listů, ale potlačuje kvetení a tvorbu silic. U bylinek, které pěstujete pro semena (například koriandr nebo fenykl), to znamená méně úrody. Pro tyto druhy volte hnojiva s vyšším podílem draslíku a fosforu, která podpoří kvetení a zrání semen. U listových bylinek, jako je petržel nebo pažitka, je naopak mírná dávka dusíku vhodná, ale jen na začátku sezóny.

Máta je bylinka, kterou si většina zahrádkářů pořídí s nadšením, ale po pár sezónách ji začne nenávidět. Její kořeny se šíří neuvěřitelnou rychlostí a dokážou prorůst i mezi dlaždice nebo pod plot. Pokud jste už vysadili mátu přímo barvy stěn do obýváku záhonu, nezoufejte. Omezit její růst jde i bez totálního zrytí zahrady, ale musíte jednat systematicky a hlavně pravidelně.

If you have any concerns with regards to exactly where and how to use více čtěte zde, you can contact us at our web site. Nejúčinnější obranou je fyzická bariéra, kterou je třeba nainstalovat ještě před výsadbou. Pokud už mátu máte, vykopejte ji a kolem místa, kde má růst, zapusťte do hloubky alespoň třiceti centimetrů pevný okraj. Vhodný je silný plastový nebo kovový pás, který nesmí mít žádné mezery. Typickou chybou je použít perforovanou fólii nebo pletivo, kterým kořeny snadno prorostou. Bariéra musí být nepropustná a měla by vyčnívat pár centimetrů nad zem, aby se máta nepřesazovala přes okraj.