• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Typickou pastí, do které zahrádkáři spadnou, je ponechání máty na jednom místě bez jakéhokoli ohraničení a bez kontroly. Pak se nestačí divit, když se objeví byt v paneláku jahodách, informace pod rybízem i uprostřed trávníku. Stejně tak je chyba snažit se mátu zničit chemickými postřiky. Máta je rezistentní a chemie navíc poškodí okolní rostliny. Nejspolehlivější je kombinace fyzické bariéry, pravidelného čištění a řezu. Pokud toto všechno dodržíte, budete mít mátu pod kontrolou a přitom se z ní budete moci těšit po celou sezónu.

Máta je bylinka, kterou si většina zahrádkářů pořídí s nadšením, ale po pár sezónách ji začne nenávidět. Její kořeny se šíří neuvěřitelnou rychlostí a dokážou prorůst i mezi dlaždice nebo pod plot. Pokud jste už vysadili mátu přímo do záhonu, nezoufejte. Omezit její růst jde i bez totálního zrytí zahrady, ale musíte jednat systematicky a hlavně pravidelně.

If you have any questions pertaining to where and how you can use Byt V PaneláKu, you can contact us at our web site. Praktickým řešením je také vložit do truhlíku květináč s bylinkou a mezeru mezi ním a stěnou truhlíku vyplnit keramzitem. Takzvaná „dvojitá nádoba" umožňuje snadnou kontrolu stavu vlhkosti – vyndáte vnitřní květináč a zjistíte, jestli v něm nestojí voda. Když přelijete, přebytečná voda se zachytí v mezeře a kořeny zůstanou suché. Tento trik oceníte zejména u bylinek, které mají rády sušší prostředí, jako je tymián nebo rozmarýn.

Jak přizpůsobit pěstování nedostatku světla Ve stínu rostliny rostou pomaleji, takže jim dopřejte menší dávky hnojiva, ale pravidelně. Jednou za dva týdny použijte běžné tekuté hnojivo na bylinky, ale v poloviční koncentraci, než uvádí obal. Přehnojení vede k vytáhlým a slabým výhonům. Mnohem důležitější než hnojivo je správná zálivka – kontrolujte prstem vrchní vrstvu substrátu. Pokud je do hloubky jednoho centimetru suchá, zalijte. Méně světla také znamená, že listy bývají křehčí, takže s nimi manipulujte opatrně.

Na závěr si dejte pozor na škůdce, kteří se ve stínu množí rychleji – typicky mšice a molice. Pravidelně kontrolujte spodní strany listů a při prvním výskytu rostliny opláchněte vodou s trochou mýdla. Sklízejte bylinky průběžně, ale nikdy neodstřihávejte více než třetinu rostliny najednou. Díky těmto opatřením bude stinný balkon plný čerstvých bylinek po celou sezónu.

Přemokřený truhlík s bylinkami poznáte snadno: substrát je tmavý, na povrchu se drží voda, a rostliny během pár dní začnou žloutnout a vadnout. Kořeny bylinek potřebují vzduch, a když je voda vytlačí, začnou hnít. Často si přitom myslíme, že za to může příliš častá zálivka, ale skutečný problém bývá jinde – v samotném složení substrátu, drenáži a umíbarvy stěn do obývákuí nádoby.

Častým omylem je pěstování šalvěje bez řezu. Pokud rostlinu necháte být, za tři roky zdřevnatí a ztratí tvar. Každé jaro, jakmile začnou rašit nové pupeny, sestřihněte keř o třetinu až polovinu. Řez veďte těsně nad novým očkem. Tím zajistíte, že rostlina zůstane kompaktní a listy budou stále mladé a voňavé. Starší dřevěné větve už neobrazí, takže je raději rovnou odstraňte.

Důležitý je i materiál a velikost truhlíku. Plastové nádoby sice vypadají prakticky, ale nepropouštějí vzduch a v létě se v nich rychle ohřívá voda. Lepší volbou jsou neglazované keramické či hliněné truhlíky, které mají mikroporézní stěny – přebytečná vlhkost se odpařuje i přes stěny. Pokud už plast máte, vyberte si truhlík s většími otvory, případně do nich vyvrtejte další – mějte ale na paměti, že příliš mnoho děr může substrát vysušovat.

K omezení růstu pomáhá i častý řez. Pokud mátu pravidelně stříháte a sklízíte, rostlina spotřebovává energii na tvorbu nových listů, místo aby se soustředila na šíření kořenů. Řez provádějte těsně nad zemí, ale nikdy neodstraňujte více než dvě třetiny rostliny najednou, protože byste ji zbytečně oslabili. Sušenou mátu pak můžete používat do čajů nebo do kuchyně, takže řez není jen nutnost, ale i užitek. Zastřihávání zároveň zabraňuje tomu, aby rostlina kvetla a semena se rozsypala po zahradě.

Na zimu rostlinu chraňte. V mrazivých oblastech ji přikryjte chvojím nebo netkanou textilií. Šalvěj přežije i mrazy, ale kombinace vlhka a holomrazu jí škodí. Proto ji nesázejte do míst, kde se drží voda. Pokud pěstujete v květináči, přeneste ji do světlé místnosti s teplotou okolo pěti stupňů. Zalévejte jen občas, aby kořeny úplně nevyschly.

Výsev provádějte přímo na záhon, protože kopr má křehký kořen a přesazování špatně snáší. Ideální doba je od dubna do července, a to postupně každé tři až čtyři týdny. Díky tomu budete mít čerstvou nať nepřetržitě. Semena vysévejte do hloubky jednoho až dvou centimetrů do řádků vzdálených asi 25 centimetrů. Po vzejití jednotte na vzdálenost 10 až 15 centimetrů, jinak se rostliny vzájemně dusí a rostou do tenkých stonků s malým množstvím listů. Půda by měla být lehká, propustná a před výsevem zbavená plevele.