• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Bylinky patří do kuchyně stejně přirozeně jako sůl nebo pepř. Čerstvé lístky dokážou pozvednout obyčejné jídlo, ale mají i praktickou stránku – ušetříte za kupované směsi a hlavně víte, co přesně konzumujete. Ne každá rostlina se ale hodí do každého prostoru. Než začnete sázet, zamyslete se nad tím, kolik světla máte na parapetu a jak často jste ochotni zalévat. Rozmary počasí a suchý vzduch v byt v panelákuě dokážou bylinkám zatopit víc než nedostatek hnojiva.

S trochou pozornosti se tak pažitka stane stálým zdrojem čerstvé chuti do polévek, pomazánek nebo tvarohu. Není to žádná věda – stačí ji dát na chladné místo, pravidelně zalévat a hlavně stříhat s rozmyslem. Pak vás bude těšit od ledna do prosince.

Jak na to: vlhký papír a vzduch jsou základ Měkké bylinky, jako je petrželka, koriandr, kopr nebo bazalka, nejlépe uchováte ve sklenici s vodou. If you have any sort of concerns pertaining to where and how you can utilize Http://Ratten-Wiki.De, you could contact us at our web site. Odřízněte konce stonků, vložte je do sklenice s asi dvěma centimetry vody a přikryjte mikrotenovým sáčkem, do kterého uděláte pár děr. Takto je můžete dát do dveří lednice, kde není taková zima. Vodu měňte každý druhý den a stonky znovu seřízněte. Bazalka ale nesnáší chlad, proto ji raději nechte při pokojové teplotě.

Zakořeněné řízky hnojte až po dvou měsících, a to poloviční dávkou hnojiva pro bylinky. Příliš bohatá výživa podporuje růst listů na úkor kořenů. Mladé rostlinky také postupně otužujte, pokud je plánujete vysadit venku. Začněte jednou hodinou na zastíněném místě a denně přidávejte, dokud rostliny nezvládnou celý den na vzduchu. Tento postup snižuje šok z přesazení a zvyšuje šanci na úspěšné přezimování.

Jakmile máte pažitku v květináči, umístěte ji na nejchladnější parapet, kde teplota nepřesahuje 15 °C. Příliš teplý vzduch způsobuje vytahování listů do žluta a ztrátu chuti. Zalévejte pravidelně, ale nepřelévejte – substrát by měl být stále mírně vlhký, nikdy ne promočený. Po každé sklizni nechte rostlinu dva až tři dny odpočinout bez řezu, aby mohla obnovit síly.

Typickou chybou je pěstování pažitky v příliš velkém květináči. Rostlina pak nasadí veškerou energii na tvorbu kořenů a listů je minimum. Vybírejte proto spíše menší nádobu, ve které kořeny rychleji prostoupí celý objem. Stejně tak pozor na hnojení – pažitka nepotřebuje téměř žádné živiny. Stačí jednou za měsíc přidat do zálivky trochu tekutého hnojiva pro bylinky, jinak se chuť listů ztrácí a rostlina měkne.

Správným skladováním prodloužíte čerstvost bylinek o několik dní, ušetříte peníze a hlavně si zachováte jejich vůni i chuť. Až příště přinesete domů svazek máty nebo petrželky, neházejte ho do lednice bez rozmyslu. Věnujte mu pět minut a uložte ho podle druhu – výsledek v kuchyni poznáte okamžitě.

Rozmarýn na parapetu míosvětlení v obývákuá jednu častou vadu: místo kompaktního keříku se vytáhne do pár dlouhých, dřevnatících výhonů s listy jen na špičce. Důvod je prostý – bez pravidelného řezu rostlina soustředí energii do nejvyššího pupenu a spodní části zůstávají prázdné. Pokud chcete hustý tvar, musíte řezat cíleně a včas.

Jak poznáte, že řízek už zakořenil První týdny udržujte substrát rovnoměrně vlhký, ale nikdy ne mokrý. Překvapením bývá, Crabcodex.Com že rozmarýn nepotřebuje skleníkové prostředí jako jiné bylinky. Stačí průhledný kryt s ventilací, který udrží vzdušnou vlhkost, ale zabrání kondenzaci kapek na listech. Pokud se na povrchu objeví plíseň, větrání je nedostatečné. Po třech až čtyřech týdnech jemně zatáhněte za řízek — pokud cítíte odpor, začíná zakořeňovat. Teplota kolem dvaceti stupňů je ideální a přímé slunce naopak škodí, proto umístěte květináč na světlé místo bez přímého úpalu.

Rozmarýn a tymián pocházejí ze středomoří, takže milují sucho a ostré slunce. Zalévejte je až ve chvíli, kdy je substrát úplně suchý. V zimě jim prospěje chladnější místnost – kolem 10 stupňů. Když je necháte v přetopené kuchyni, začnou shazovat jehličky. Typická chyba je pěstovat je ve stejné zemině jako petrželku. Smíchejte substrát s pískem nebo perlitem, aby měl dobrou drenáž.

Základní pravidlo zní: řežte vždy nad místem, kde z dřevnatějícího stonku vyrůstají dva mladé výhony. Tím podpoříte větvení přesně tam, kde chcete. Řez proveďte těsně nad párem listů, nikdy ne do starého dřeva bez listů – tam už rostlina většinou nenasadí nové pupeny. Používejte ostré nůžky, tupý nástroj rozdrtí stonek a zvýší riziko zahnívání.

Když se vyhnete přelévání, nevhodnému substrátu a uspěchanému přesazování, zvládne řízkování i začátečník. Rozmarýn je vděčná rostlina, ale nesnáší polovičaté řešení. S trochou trpělivosti získáte za pár měsíců nový keřík, který bude vonět a kořenit celé léto. Až příště uvidíte uschlou větvičku z kuchyně, nedávejte ji do kompostu — zkuste ji zastřihnout a zapíchnout. Třeba se z ní stane základ vaší nové bylinkové zahrádky.