• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Pokud pracujete v chladném prostředí, zvolte rukavice s vnitřní vrstvou, která izoluje, ale zároveň neomezuje pohyb prstů. Impregnovaný sádrokarton je těžký a křehký – pokud vám ruce mrznou, snadno ztratíte cit a deska vám může sklouznout. Rukavice s protiskluzovou úpravou na dlani a prstech jsou osvětlení v obýváku tomto případě nutností. A pamatujte: žádné rukavice vám nepomohou, pokud s deskou manipulujete nešetrně. Impregnace je jen tenká vrstva – chraňte ji i tím, jak desku držíte a přenášíte.

Sádrokarton v koupelně se často pokládá jako rychlý a relativně čistý způsob, jak vyřešit nerovné stěny, skrýt instalace nebo vytvořit předstěnu pro WC či vanu. Mnoho lidí ale podcení jednu zásadní věc – sádrokarton sám o sobě není vodotěsný ani odolný proti vlhkosti. Pokud ho necháte bez povrchové úpravy a rovnou na něj nalepíte obklady, může se stát, že se za několik let začnou problémy projevovat. Vlhkost proniká sparami, případně kolem vývodů vody, a pokud se dostane k sádrokartonové desce, začne ji postupně rozrušovat. Tomu se dá předejít jedině správnou hydroizolací.

Impregnovaný sádrokarton (typ H1 nebo H2) se používá v koupelnách, kuchyních a dalších vlhkých prostorech. Jeho povrchová úprava ho chrání před vlhkostí, ale při manipulaci s ním se snadno poškodí. Nejčastější chybou je sáhnout na desku holýma rukama – mastnota, pot a nečistoty z pokožky naruší ochrannou vrstvu a v místě dotyku pak může sádrokarton nasáknout vodu. Proto je volba správných rukavic stejně důležitá jako jejich správné nasazení a sundání.

Základem je pochopit, že hydroizolace neznamená jen natřít desku nějakou barvou. V koupelně se používá především tekutá hydroizolační stěrka, která se nanáší v tenké vrstvě po celé ploše, nebo speciální hydroizolační fólie pro suché výstavby. U sádrokartonu je nejpraktičtější tekutá stěrka, která vytvoří souvislý, bezesparý povrch. Před aplikací musí být sádrokarton suchý, čistý a napenetrovaný. Pokud použijete stěrku na špinavý nebo zaprášený podklad, nebude dobře přilnout a může se začít odlupovat. Proto je vhodné desky předem napenetrovat základním nátěrem, který zpevní povrch a zajistí lepší adhezi hydroizolační vrstvy.

Jak nanést hydroizolaci a na co si dát pozor Při nanášení hydroizolační stěrky se vyplatí používat váleček a štětec. Váleček je rychlý na plochy, štětec zase přesný do rohů a kolem vývodů. Stěrku nanášejte v rovnoměrné vrstvě, aby nikde nebyly kaluže nebo naopak suchá místa. Pokud používáte tekutou hydroizolaci, která se ředí vodou, dbejte na přesný poměr mísení – příliš řídká směs nebude mít potřebnou pevnost, příliš hustá se špatně roztírá. Po zaschnutí první vrstvy zkontrolujte, zda je povrch souvislý a bez prasklin. Pokud najdete nějaké trhlinky, přetřete je, případně naneste další vrstvu.

Nejdůležitější místa, na která se při aplikaci hydroizolace zaměřit, jsou spoje mezi deskami, rohy a prostupy pro trubky. Právě tady vlhkost proniká nejsnáze. Spoje byste měli předem přetřít tmelem nebo použít speciální pásku do spár, kterou zalepíte a poté zatmelíte. Rohy a hrany se vyztužují buď rohovými pásky, nebo se hydroizolace nanáší ve více vrstvách s přesahem. Nespoléhejte na to, že stačí jedno přejetí štětcem. Doporučuje se nanést alespoň dvě vrstvy stěrky, přičemž druhá vrstva se nanáší kolmo na první. Každá vrstva musí zaschnout podle pokynů výrobce, obvykle 24 hodin, a teprve pak můžete pokračovat v obkládání.

Po naříznutí desku posuňte k hraně stolu tak, aby rýha přesahovala okraj. Jednou rukou přidržujte desku, druhou zatlačte na přečnívající část. Sádrokarton se ohne přesně podél řezu. Pak už jen nožem přeřízněte karton ze zadní strany. Tento postup zvládnete bez elektrického nářadí a vznikne vám rovná hrana, kterou stačí lehce zbrousit. Při řezání dlouhých pásů si pomozte tím, že desku podložíte na dvou místech, aby se nelámala vlastní vahou.

Jak na boční strany a rohy bez mezer Boční prostory kolem instalační krabice jsou nejnáročnější. Vata se sem musí dostat tak, aby mezi ní a plastovou stěnou nezůstala vzduchová kapsa. Nejlépe funguje metoda „na klikatý střih": z vaty vyříznete tvar odpovídající polovině krabice, nasadíte ho z boku a zatlačíte tak, aby se materiál přizpůsobil obvodu. Dbejte na to, aby vata nevyčnívala přes přední rovinu příčky – při montáži sádrokartonu by se zdeformovala a ztratila svou izolační schopnost. Přesahující přebytek raději odkrojte až po usazení.

Typickou chybou je používat stejné rukavice pro řezání i pro montáž. Při řezání se rukavice zašpiní od sádrového prachu, který je jemný a přilnavý. Když pak s těmito rukavicemi sáhnete na čistou desku, prach se otiskne do impregnace a po navlhčení se může změnit na skvrnu, kterou nelze vyčistit. Proto mějte vždy dva páry – jeden na řezání, druhý na montáž. Stejně tak po dokončení práce rukavice ihned sundejte a nechte je vyschnout, abyste je mohli použít příště.

If you liked this article and you would like to obtain even more facts pertaining to pokračovat ve čtení kindly visit the web site.