• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Další oblíbenou technikou je skládání obrazů z plochých přírodnin. Vylisované listy, semínka, okvětní lístky nebo tenké větvičky nalepte na tvrdý papír pomocí tekutého lepidla nebo lepicí tyčinky. Nechte děti nejprve rozmístit prvky bez lepení, aby viděly, jak bude obrázek vypadat. Vytvoří tak třeba ptáčka s ocasem z listů, slunce z okvětních plátků nebo rybu se šupinami z malých kamínků. Typickou chybou je lepení příliš tlustých předmětů — ty pak brzy opadají. Vybírejte proto jen plochý a lepte na dostatečně velkou plochu.

Největší chybou bývá čekání na žízeň a pak najednou vypít velké množství vody. Tělo takovou dávku nestihne vstřebat a většinu vyloučí močí. Mnohem lepší je pít průběžně po malých doušcích, ideálně v pravidelných intervalech. Ráno po probuzení, před každým jídlem a mezi nimi. Pokud sportujete nebo je horko, přidejte elektrolyty – stačí špetka soli a trocha cukru v litru vody, ale ne v podobě slazených limonád.

Možná narazíte na to, že některé děti emocionální hry odmítají, protože jim připadají trapné nebo příliš „na měkké". V tom případě je zkuste propojit s pohybem – třeba pantomimou, kdy dítě předvádí emoci a vy ji hádáte, nebo hrou na „slepou kresbu", kdy dítě popisuje emoci a vy ji kreslíte podle jeho pokynů. Častou chybou je, že rodiče hru vzdají po prvním neúspěchu. Buďte trpěliví a nabízejte různé varianty. Vždy, když si hrajete, sledujte, co dítě baví, a přizpůsobte se. Výsledkem pak není jen kratší vztek nebo více úsměvů, ale i to, že dítě samo začne rozpoznávat emoce u druhých a nabídne pomoc, aniž byste o to museli žádat.

Pokud chcete, aby výtvor vydržel déle, ošetřete přírodniny lakem ve spreji nebo bezbarvým lakem na dřevo. Naneste lak venku nebo v dobře větrané místnosti a nechte zaschnout. Tento krok je vhodný, když děti tvoří dárek nebo dekoraci na poličku. Bez laku kaštany rychle ztvrdnou a ztratí barvu, ale i tak se dají použít na hraní. Důležité je nechat děti, ať si proces užijí — neopravujte každou nedokonalost, naopak je chvalte za vlastní nápady.

Důležitý je i stav sliznic a krevního oběhu. Když je tělo dehydratované, krev houstne a srdce musí pracovat rychleji. Projeví se to zvýšeným tepem i v klidu, studenými prsty na rukou a nohou nebo pocitem na omdlení při rychlém vstávání. Pokud si změříte tep a běžně máte kolem šedesáti, ale teď máte přes osmdesát a nic fyzicky neděláte, je to důvod k zamyšlení.

Vyzkoušejte také hru s loutkami nebo plyšáky, která je vhodná rady pro rekonstrukci mladší děti i pro ty, které se stydí mluvit o sobě. Vytvořte jednoduchou scénku, kde jedna loutka pláče, protože se jí něco nepovedlo, a druhá ji utěšuje. Dítě si vybere roli a vy mu pomáháte reagovat: „Co řekneš medvídkovi, aby se cítil lépe?" Tato hra rozvíjí schopnost nahlédnout do cizího prožívání, aniž by se dítě cítilo ohrožené. Pozor na to, abyste scénky nedělali příliš dlouhé – u malých dětí stačí pět minut, jinak ztratí zájem. Ideální je zařadit tuto aktivitu ve chvíli, kdy je dítě klidné a naladěné na spolupráci, ne když je unavené nebo hladové.

Co ještě prozradí suchá kůže a unavené oči Dalším nenápadným ukazatelem je elasticita kůže. Sevřete hřbet ruky do štípnutí a pusťte. U hydratované kůže se vráska vyrovná okamžitě. Pokud se vrací pomalu, trvá to víc než dvě sekundy, nebo dokonce kůže zůstane nahrnutá, je to známka sníženého objemu vody v mezibuněčném prostoru. Stejně tak suché rty, popraskané koutky nebo oční víčka, která jsou ráno „lepivá", signalizují, že pijete málo.

Zásadní je pravidelnost, ne délka. Pět minut každý den funguje líp než hodinové sezení jednou za měsíc. Emoční dovednosti se budují opakováním — stejně jako jízda na kole. Nezapomínejte ani na vlastní příklad. Dítě se učí nejvíc tím, jak vy sami reagujete na svůj vztek nebo smutek. Pokud si před ním řeknete: „Dneska jsem unavená a jsem na sebe naštvaná, že křičím," ukazujete mu, že emoce patří k životu a že je lze pojmenovat. Až to bude umět, bude lépe zvládat i konflikty s ostatními.

Žízeň není první ani nejspolehlivější znamení, že tělu dochází voda. Než ji vůbec pocítíte, ztratíte přibližně jedno až dvě procenta tělesné hmotnosti. U dospělého člověka to může být klidně litr tekutin. Proto se vyplatí znát i jiné signály, které se objeví dřív, než vás začne bolet hlava nebo se vám udělá nevolno.

Mozek reaguje na nedostatek vody překvapivě rychle. Už mírná ztráta tekutin zhoršuje soustředění, paměť a rychlost reakcí. Typická je i podrážděnost, únava bez zjevné příčiny nebo bolesti hlavy, které přicházejí spíš odpoledne. Nezřídka se přidá i zácpa, protože tlusté střevo z vody odebírá co nejvíc, aby tělo udrželo aspoň základní funkce.