• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Pokud používáte mělkou podestýlku, kterou měníte kompletně, frekvence závisí hlavně na počtu ptáků a velikosti kurníku. Při hustotě čtyř slepic na metr čtvereční postačí výměna jednou za dva až tři týdny. Při vyšší hustotě se interval zkracuje na deset až čtrnáct dní. Důležité je ale nespoléhat na časový plán – vždy se řiďte vlhkostí materiálu. Pokud je podestýlka mokrá a lepí se na prsty, je nejvyšší čas ji vyměnit. Vlhkost je hlavní spouštěč zápachu, protože rozkládá močovinu na amoniak rychleji než suchý materiál.

Chov slepic a kohouta v jednom hejně může být radostí i zdrojem každodenních konfliktů. Pokud se soužití nedaří, často za tím stojí špatně nastavený poměr pohlaví, nedostatečný prostor nebo nesprávné složení plemen. Kohout není agresor, ale přirozený strážce a „ředitel" hejna. Aby spolupráce fungovala, je nutné pochopit, co každý pták potřebuje a jaká jsou pravidla vzájemné komunikace.

Nastavení časovače a praktická úskalí Pokud používáte mechanický časový spínač, zapojte ho do zásuvky a k němu připojte světelný zdroj. Nastavte čas sepnutí nábytek na míru pátou hodinu ranní a vypnutí na devátou večer – to zajistí stabilní denní rytmus. U digitálních spínačů si pohlídejte, aby měly paměť pro případ výpadku proudu, jinak se po obnovení dodávky nespustí podle vašich nastavení. Fotobuňka zase vyžaduje, aby byla umístěna na místě, kam dopadá skutečné denní světlo, ale ne světlo z umělého zdroje – jinak by se systém vypínal a zapínal v nekonečné smyčce.

Pokud už kuna útočí, okamžitě najděte způsob, kudy se dostala. Nezahánějte ji jen útěkem, ale zapečeťte všechny otvory. Pamatujte, že kuna se vrací na stejná místa. Vyztužte slabá místa plechem, který kuna nepřekousne. Důležité je také zabezpečit nejen samotný kurník, ale i výběh, pokud ho používáte. Vysoký plot nestačí, kuna pod něj podhrabe nebo ho přeskočí. Použijte stejné pletivo jako u kurníku a vytvořte pod plotem betonový práh, který podhrabání znemožní.

Jak poznat, že je čas na výměnu, a nejen podle zápachu Základní pravidlo zní: hlubokou podestýlku (sláma, hobliny, piliny) neměňte celou najednou častěji než dvakrát až třikrát do roka. Systém hluboké podestýlky funguje na principu kompostování – slepičí trus se mísí s materiálem a za pomoci bakterií se rozkládá. Pokud ji ale necháte příliš dlouho bez zásahu, začne se přehřívat a produkovat čpavek. Ideální je proto každý týden podestýlku načechrat a přidat čerstvou vrstvu. Tím podpoříte provzdušnění a mikrobiální rovnováhu, která zápach přirozeně neutralizuje.

Nejdůležitější je správné umístění a výběr světla. Vyhněte se zářivkám s blikáním – dráždí ptáky a mohou vést k vyklovávání. Nejvhodnější jsou LED pásky nebo žárovky s teplým bílým světlem o teplotě kolem 2700–3000 K. Svítidlo zavěste tak, aby bylo mimo dosah zobáků, ale zároveň rovnoměrně osvětlovalo celý prostor. Pro kurník o velikosti 2×2 metry postačí jeden zdroj o příkonu přibližně 5–8 W. Ideální je umístit ho do výšky 60–80 cm od podlahy, ale nad úroveň hřadů.

Základem je poměr kohoutů a slepic. Na jednoho kohouta by mělo připadat ideálně osm až dvanáct slepic. Pokud je slepic málo, kohout je neustále obtěžuje, dochází k poranění na hřbetě a oškubaným šíjím. Naopak při nadbytku kohoutů dochází k soubojům o dominanci, které mohou skončit i usmrcením slabšího jedince. Dva kohouti v malém hejně jsou téměř vždy problém – pokud nechcete chov rozdělit, počítejte s tím, že jeden z nich bude neustále terorizovat ostatní.

Čistota podestýlky není jen otázkou estetiky. Zápach, který se z kurníku line, je signálem, že se v něm množí bakterie a amoniak. Pokud slepice chováte na hluboké podestýlce, možná děláte zásadní chybu: měníte ji příliš často, nebo naopak příliš málo. Klíčem není držet se kalendáře, ale sledovat konkrétní podmínky uvnitř kurníku.

Nejprve si prohlédněte celý kurník zvenku i zevnitř. Hledejte mezery u dveří, pod střechou, kolem oken a osvětlení v obýváku místech, kde se stýkají různé materiály. Kuna je schopná rozhrnout volně položenou fošnu nebo odsunout kámen, který jen tak leží u vchodu. Všechny otvory větší než dva centimetry utěsněte. Použijte pevný materiál – ideálně železný plech nebo husté pletivo s oky do jednoho centimetru. Dbejte na to, aby pletivo bylo připevněné z vnější strany a aby jeho okraje přesahovaly nejméně třicet centimetrů do země. Kuna totiž umí hrabat, a pokud necháte mezi pletivem a zemí mezeru, podhrabe se během jediné noci.

Kde děláte nejčastější chybu a jak ji napravit Největší problém bývá u střechy. Kuna je výborná lezkyně a často se dostane do kurníku právě seshora, kde je krytina jen lehce přidělaná nebo shnilá. Střechu proto udělejte z pevných prken nebo plechu a připevněte ji tak, aby se nedala nadzvednout. Větrací otvory jsou další slabinou – musí být osazené mřížkou, ne jen drátem, který kuna přeštípne. Kontrolujte pravidelně všechny spoje a hrany, kde by mohlo dojít k uvolnění materiálu.

If you have any sort of inquiries concerning where and how you can utilize na této stránce, you can contact us at the page.